Můj vnitřní kompas

Milá Jitu,

Vypsat všechny své pocity je pro mě doslova nemožné.. Je toho tolik a hlavně slova to ani nejsou schopny obsáhnout.
Přišel jsem k tobě s velkou tíhou na srdci se kterou jsme si nevěděl rady..
K rozřešení stále dozrávám, ale naučil jsem se pracovat s emocemi, stresem, napětím ať tomu říkáme jakkoli.

Na první sezení nezapomenu do konce života. Byla to doslova očista.

Napojení na zdroj a dostat se do stavu, který jsem zažíval jako dítě bylo naprosto úžasné ... Cítit silné spojení se sebou, jako bych byl všude a vším, byl silný emoční zážitek.
14 dní po prvním setkání bylo šílených, po dlouhé době jsem ucítil v sobě život a vnímal okolí do posledních detailů. Chodil jak smyslu zbavený či zdrogovaný, veselý, usměvavý a láskyplný!
V dalších několika sezeních jsem se upevňoval ve zdrojích a stával se pozorovatelem sebe a získal trošku nadhled svého problému.

Na posledním setkání jsem ulehl a konečně poznal krásu krania. Z počátku jsem měl lehkou nedůvěru, než jsem ucítil jak to uvnitř mě začíná šplouchat .o) Zakončil jsem to hlubokým a nepřetržitým očistným smíchem.

Po pár návštěvách, které byly pro mě doslova očistou, se cosi ve mě změnilo. Začal jsem si víc uvědomovat co jsem já a co mé pocity. Díky zdrojům na které jsi mě naučila napojovat se každodenně usazuju do jakéhosi středu. Cítím klid a sílu řešit situace, které mě kdysi srážely do hlubokých depresí a sebelítosti.

Naučil jsem se řídit svým kompasem, začal víc vnímat svou duši a intuici. Chce to ještě dost práce, ale ten posun v před je ohromující..

Děkuju tobě acelému vesmíru.

S láskou 
Honza K.