Přechod z věku Ryb, do věku Vodnáře
Víra v podřízenost člověka byla využívána jako nástroj kontroly lidí, jejich přeměny v poslušné členy jakékoliv komunity. Osobní odpovědnost byla potlačena a nahrazena vnější autoritou. Tato myšlenka je stále vyjádřena v liturgii římsko-katolické církve, v modlitbě: „Pane, nejsem hoden tě přijmout, ale…“
Také celý systém očkování je součástí minulé éry. Dává malému dítěti již ve velmi raném věku informaci , že nemá sílu se ubránit a že potřebuje cizí pomoc, aby bylo schopno odolat vnějšímu útoku.
V nové éře se lidé budou muset spoléhat na své Já, na vlastní znalosti a názory, na svou vnitřní sílu. Bůh již není vnější oddělená bytost nebo síla, ale podstat samotné lidské bytosti. Nejsme souzeni všemohoucí nadřazenou bytostí, soudíme sami sebe. Ježíš nám to řekl již před 2000 lety. „My všichni jsme Bohové“ a „Otec a já jsme jedno“. Budeme žít v harmonii s naším fyzickým tělem, které nebude považováno na něco podřadného, ale bude vnímáno jako božské vyjádření naší pozemské existence v souladu s Božím obrazem a Jeho podobu. Sexualita bude integrální součástí lidské bytosti; nikoli nástrojem hříchu, ale možností vyjádřit niterné pocity lásky a radosti.
Nová doba nás vyzývá k převzetí vlastní odpovědnosti a k rozetnutí zvráceného bludného kruhu hraní rolí pachatelů a obětí. Staneme se zodpovědnými nejen za sebe, ale také za celý svět okolo nás. Zodpovědní můžeme být jen pokud se spojíme s vlastním nitrem a pochopíme, kdo jsme a co je smyslem našeho života. Pokud jsme „smíšeni“ s veškerou energií okolo nás, jsme zmateni a máme tendenci obviňovat z našich problémů ostatní lidi nebo vnější svět.
Pro éru ryb byl typický nedostatek, který ve svých důsledcích vede ke konkurenčnímu boji a válkám.Byla to éra, ve které jsme se pokoušeli oslavit ostatní, abychom zakryli vlastní slabost. V novém věku budeme věřit svojí vnitřní síle a budeme se vzájemně podporovat. Stará doba byla časem uchovávání, strachu ze změny, upevňování vlastních pozic, abychom se ubránili útlaku ze strany nepřítele. Nová doba je časem změny, získávání a výměny zkušeností sloužících ke všeobecnému prospěchu všech.
Abychom do této éry mohli vstoupit, musíme vyřešit naše základní vnitřní problémy, které jsou vyjádřeny v univerzálních úrovních inspirující homeopatie – problémy ega, nedostatku sebe-lásky, nedostatečné inkarnace, ztráty hranic, starých traumat, sklonu ubližovat jiným; nakonec překonat dualitu, abychom se mohli znovu spojit s naším vnitřním Já. Ve věku Vodnáře se znovu budeme cítit sjednoceni s hmotným světem, budeme pociťovat zodpovědnost za naší Zemi, protože je vyjádřením stejné duchovní přirozenosti, jako v sobě sami máme. Ne nějaká vnější autorita, ale my jsem za ni zodpovědní, protože jsme její součástí.
V průběhu stovek tisíců let postupně probíhal proces našeho přesunu z centra, od vnitřního Já k periférii. Byla to nutná životní zkušenost. Abychom mohli pochopit světlo, potřebujeme zažít tmu, abychom pocítili bezpodmínečnou Lásku, musíme zakusit podmínečnou lásku a ne-lásku. Ryba pozná, co je to voda pouze tehdy, když prožije ne-vodu, to znamená, když je na suchu. Jak nás Bůh může odsuzovat za to, že děláme zlo, když to byl ho nápad poslat nás daleko od Sebe, abychom zažili to, co nazýváme temnou stránkou života.
Pro kohokoliv z nás je nemožné jít stále správnou cestou, neboť to není smyslem našeho života. Nejdůležitější je zkušenost. Tento problém krásně vysvětluje Neal D. Walsh ve své knize
Hovory s Bohem, neobvyklý rozhovor, svazek I.
V životě každého člověka nastane moment procitnutí, bod, kdy zastavíme odstředivou spirálu směrem ven od Zdroje. Spirála se změní v kruh a nakonec začne dostředivý spirálovitý pohyb zpět do centra. Takovou změnu prožije jednoho dne nejen každá bytost, ale i celá Země je nyní připravena udělat na své cestě důležitý obrat. To je přechod z éry Ryb do éry Vodnáře, který probíhá právě v této době a který bude ukončen v roce 2012.
(Z knihy Inspirující homeopatie-Léčba univerzálních úrovní Dr. Tinus Smits)